|
Libkovické rybníky |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Úterý, 07 Červen 2011 18:13 |
Fototip
Cestou do Mostu přes Lom a směrem na Braňany leží v okolí silnice několik rybníků, které jsou především útočištěm pro hordy rybářů. Místo je zajímavé výhledem na Krušné hory a tak jsem se jednoho dne rozhodl, že dané rybníčky prozkoumám. Rybník nejblíže silnici nebyl ničím zvláštní až na houf divokých husí, které se poflakovaly na rybníce. Ale zahlédl jsem další dva, které se nacházejí na východ od Mariánských Radčic. Na další výpravě jsem neomylně zamířil k mariánskoradčickému kostelu, který také určitě stojí za zhlédnutí a pak dále na východ. Silnička, která dříve vedla do starých Libkovic končí po pár stech metrech přímo v prvním rybníce a na druhé straně z něj zase vystupuje a vede opět přímo do druhého rybníka, aby z něj zase vyskočila a šinula si to dále na východ. Ze silničky se odděluje velké množství spletitých cest, které tam jistojistě vyjezdily zástupy rybářů a vedou na různá místa přímo k rybníkům, a tak je místo vhodné i pro lenivé kolegy. Z rybníků vystupuje množství zajímavých větví, kůlu a klacků ale také betonový sloup starého elektrického vedení a silniční patníky. Všechno se zahalilo do ranního oparu a místy vytvářelo působivé obrázky. Ranní klid si tu užívalo množství ptactva od racků přes roháče, lysky, lžičáky, labutě až po volavky. Sluníčko později osušilo křídla vážkám a šidélkům. Místo je vhodné jak pro fotografování za východu tak i západu slunce, kdy slunce zapadá za Krušné hory.
| Popis místa |
Z Mariánských Radčic 0,5 km východním směrem
|
|
| Odkaz na mapu |
|
|
|
|
Aktualizováno Pátek, 10 Červen 2011 08:16 |
|
Vrch Stropník - Střípky z Krušných hor |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Úterý, 04 Leden 2011 15:23 |
Fototip
Vrch Stropník (výška 856m), který je rovněž součástí Flájské hornatiny, býval významným turistickým cílem v regionu k čemuž přispívala dřevěná 18-ti metrová rozhledna, která stávala na jeho vrcholu počátkem dvacátého století (1910-1929) . Bohužel tuto rozhlednu strhla v roce 1929 prudká vichřice a již se ji nepodařilo obnovit. Dodnes jsou na vrcholu patrné kamenné základy. Vrchol tvoří dvě žulové homole. Na vyšší z nich se nachází triangulační bod a sloupek s ukrytým vrcholovým zápisníčkem. Že se jedná o nejvyšší horu v Čechách a dokonce i Evropě jasně ukazuje nápis modrou barvou, který říká „8853 m Mount Stropník“. Z vrcholu je nádherný výhled na středohoří na města Hrob a Teplice, nádrž Barbora a protější kopce Českého středohoří Milešovku (837m) a Kletečnou (706m) a úpatí Krušných hor, především přírodní rezervaci Domaslavické údolí. Domaslavické údolí je typickou ukázkou krušnohorský svahů se svými podmáčenými a suťovitými lesy, prameništi a porostem buku lesního.
Otočíme-li se na druhou stranu, rozprostře se před námi pohled na Flájskou hornatinu, kde hlavními záchytnými body na obzoru je vysílač na Vlčí hoře(890 m) u Dlouhé Louky a vrch Bouřňák (869 m) s blízkými obřími větrnými elektrárnami.
Okolní příroda je celkem hustě protkána turistickými cestami, takže k vrcholu je možno dostat se několika způsoby. Nejméně náročná, široká a pohodlná cesta s prakticky nulovým převýšením a délkou necelé 3 Km po zelené turistické značce vede od hospody z Dlouhé Louky. Stejně tak po zelené se dostanete ze železniční zastávky z Horního Háje Starým údolím podle Hájského potoka, tato cesta měří cca 4Km, ale překonává celkem velký výškový rozdíl, počítám takových 550 m (podle toho jak jsem funěl:-). Další značené cesty vedou z Oseka přes hrad Rýzmburk (cca 6-7 Km, po červené nebo Naučnou stezkou a pak po červené), z Hrobu Domaslavickým údolím (9Km, po zelené k rozcestí Pod vrchem Tří pánů a pak po červené) nebo z vlakové zastávky z Nového Města (10Km, po zelené, žluté a pak červené) a to už je celkem slušná procházka na celodenní výlet.
| Popis místa |
úpatí Krušných hor, 6 Km od Oseka, 4 Km z Háje, 3 Km z Dlouhé Louky
|
|
| Odkaz na mapu |
|
|
|
|
Aktualizováno Středa, 05 Leden 2011 10:23 |
|
|
Vrch Loučná – Střípky z Krušných hor |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Čtvrtek, 18 Listopad 2010 12:53 |
Loučná je se svými 955,9 metry nejvyšším vrcholem Flájské hornatiny. Vrcholový hřbet, ostatně jako všechny vrchy Flájské hornatiny, má podobu nevýrazné plošiny. Na jejím vrcholu se nacházejí dvě obnažená žulová skaliska a zřízeno zastřešené odpočívadlo. Zatímco jižní skalka je volně přístupná a nachází se na ní vrcholový kříž spolu s vrcholovým zápisníčkem, skalka severní je uzavřena za dřevěným plotem Flájské obory. Na vrcholu skaliska se nachází triangulační bod. Mezi vrcholem a plotem obory se nachází nový vysílací rádiový stožár a dále železná pozorovací věž, kterou v 50. letech 20. století využívala Československá armáda. V okolí jsou viditelné další zbytky armádních staveb jako základy budov či panelová cesta. Nicméně je přímo na místě vstupní brána do obory, nikde žádný zákaz ani zámek, takže si lze prohlédnout i severní vrcholek.
Stejně jako Vlčí hora či Stropník poskytne Loučná nádherné pohledy do průmyslem zdevastované pánve. Místo samotné působí díky masivnímu plotu obory, zatravněnému vrcholu s několika uschlými stromy, stožáry a plechovou boudou zvláštně. Jakoby tu na mě dýchla tíživá atmosféra komunistického střeženého pohraničí.
Na Loučnou se lze dostat po modré turistické značce z Dlouhé Louky (cca 3km) nebo Meziboří (cca 4Km), která odbočuje z rozcestí Pod Loučnou a končí na vrcholu. Rozcestí Pod Loučnou rovněž protíná cyklistická stezka, která vede do Meziboří, Dlouhé louky nebo okolo Flájské přehrady a pak údolím Bílého potoka do Litvínova. Vzhledem k tomu, že můj nejčastější výchozí bod je Dlouhá Louka, vydal jsem se spolu s dětmi na Loučnou právě odtud. Mimo značenou cestu okolo oblíbené Vlčí hory vede po poli a později lesem široká cesta, která asi po kilometru naváže na silnici značenou turistickou modrou značkou. Po dalším půl kilometru se silnička u hlavního vchodu do Flájské obory dělí a vede směrem k Flájské přehradě nebo do Meziboří. Meziboří byl ten správný směr a po dalších pár stech metrech se dojde na rozcestí Pod Loučnou. Odtud pak vede do celkem slušného stoupáku cesta na onen kýžený vrchol. Cesta by se dala až na těchto posledních pár set metrů bez problémů absolvovat i s kočárkem.
| Popis místa |
3Km po modré značce z Dlouhé Louky
|
 |
| Odkaz na mapu |
|
|
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 18 Listopad 2010 21:31 |
|
Střípky z Krušných hor |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Úterý, 16 Listopad 2010 13:42 |
 Chtěl bych do rubriky Fototipy přispět několika krátkými články a věnovat se místům především z východní části Krušných hor, tedy z Loučenské hornatiny. Na severu hraničí s Německem a na jihu končí Krušnohorským zlomem a přechází do Podkrušnohorských pánví, na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou a na východě Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny. Klimatické podmínky, které daly jméno celému pohoří, jsou drsnější s prudkými větry, studenou zimou a krátkým létem. Průměrné teploty v nadmořské výšce 900m se pohybují kolem 4°C. V zimě díky bohaté sněhové pokrývce a tedy zimním sportům jsou Krušné hory vyhledávanou turistickou oblastí.
Nejblíže k Oseku se nachází část Flájská hornatina, kterou velmi často navštěvuji a mám rád. Dělí se na tři geomorfologické části Moldavskou (nejvyšší vrchol Oldřišský vrch, 878m), Mezibořskou (nejvyšší vrch Loučná, 956m) a Novoměstskou hornatinu (nejvyšší vrch Vlčí hora, 890m). Je zde několik velmi příjemných a fotograficky vděčných míst , která jsou i velmi lehce dostupná , takže nic nebrání tomu vzít s sebou i méně zdatné členy rodinky a udělat si procházku krušnohorskou přírodou.
| Popis místa |
Flájská hornatina
|
 |
| Odkaz na mapu |
|
|
.
|
|
Aktualizováno Úterý, 16 Listopad 2010 14:24 |
|
Oslo - brána severu |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Středa, 30 Prosinec 2009 23:29 |
Fototip
Přímořská města na mě vždy dýchají svou, pro mě zvláštní, atmosférou a nejinak tomu bylo v . Při vjezdu na mě Oslo působilo dojmem špinavého moderního města. Samé rozestavěné silnice lemované betonovými bloky křižující jedna druhou, nákladní lodě, .
Původní nevalný dojem brzy zmizel a Oslo nabídlo uličky nabité historií, klidem a příjemnými a vztřícnými lidmi.
První zastávkou byl známý se sochami nejznámějšího norského sochaře . Velký a zelený park protíná řeku Frognerelva a leží na západ od centra města. 2. Sochy zobrazují koloběh života, po jedné straně se zrodí a prochází životními etapami žena a po straně druhé muž. Vigelandovy sochy jsou ještě porůznu rozesety po městě.
Druhou částí byla procházka po s na jedné straně a hlavním nádražím na straně druhé. Na této třídě naleznete národní divadlo, univerzitu, budovu parlamentu a katedrálu. Nedaleko se nachází národní galerie a budova městské radnice. Odtud byl jen kousek k . Námořní historií prošpikovaná pevnost je dodnes využívána armádou, ale část je přístupná veřejnosti. Naleznete zde dvě muzea s vojenskou tématikou a hrobky některých členů královské rodiny.
Historii vystřídala současnost a z pevnosti jsme sešli do sousedícího přístavu a k novému obchodnímu centru , kde se nachází pěkná a rušná pěší zóna. Toto centrum vznikalo v devadesátých letech minulého století a nahradilo původní loděnice a později průmyslovou zónu známou jako Holmen.
Odtud jsme se po krátké procházce a odpočinku, přemístili lodí na , který je nabitý historií. Nachází se zde muzeum Amundsenovy (jediné, které jsem zde navštívil), muzeum s vorem Kon-Tiky, , muzeum námořní historie a velký skanzen se 155 budovami pokrývající historii od 13 století – . Pokud byste si chtěli prohlédnou celý polostrov se vším co nabízí, viděl bych to na perné dva dny.
| Popis místa |
hlavní město Norska, 1989Km na sever
|
 |
| Odkaz na mapu |
|

|
    
      
    
    
  
|
|
Aktualizováno Pondělí, 04 Leden 2010 19:24 |
|
Strömstad a souostroví Kosteroarna |
|
|
|
Napsal uživatel Martin Hozák
|
|
Středa, 16 Prosinec 2009 23:04 |
Fototip
Tímto fototipem bych rád začal seriálek o místech, která jsem navštívil při cestě po divukrásném a dechberoucím Norsku.
Strö je malé městečko ležíci na pobřeží Severního moře, v kraji Bohuslän v západním Švédsku. Původní dánská vesnice připadla Švédsku v roce 1658 na základě , která byla sepsána na konci 2. severní války mezi Dánskem a Švédskem.
Toto šestitisícové městečko vzniklo u ústí říčky Strömsån, která dala městu jméno (v překladu „proud“).
Největším lákadlem jsou bezesporu tzv. šérové ostrůvky, geologický útvar, který vznikl působením ledovce. Je to velké množství malinkých skalnatých ostrůvků rozesetých v širokém pásu od pobřeží.
Nejznámější a největší je souostroví . Skládá se ze dvou velkých ostrovů Nordkoster a Sydkoster a většího množství přilehlých ostrůvků. Jedná se o nezápadněji položené obydlené místo ve Švédsku.
Nad přírodními krásami srdce zaplesá. Pláže střídají rašeliniště, skalnaté kopečky, borové lesíky.
| Popis místa |
1134km (auto, trajekt Rostock - Trelleborg, loď Strömstad-Kosteroarna)
|
 |
| Odkaz na mapu |
|
|
 
  

|
|
Aktualizováno Středa, 23 Prosinec 2009 15:43 |
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>
|
|
Strana 1 z 2 |